Austrálie

Austrálie je často zmiňována jako „největší ostrov“ či jako „nejmenší kontinent“. Často se jí také říká „šťastná země“, což si vysvětlíme níže.

Oficiální název: Australský svaz (úplný název v orig. The Commonwealth of  Australia,  Australia). Hlavou svazu je královna Alžběta II., kterou zastupuje generální guvernér a guvernéři jednotlivých států.
Rozloha: 7 686 850 km2
Počet obyvatel: 20 600 856 osob (dle údajů z roku 2008)
Politický systém: federální parlamentní monarchie
Hlavní město: Canberra
Měna: Australský dolar = 100 centů (kurz k CZK cca 15 CZK = 1 AUD)
Jazyky: angličtina, domorodé jazyky, četné další jazyky mezi přistěhovaleckými skupinami
Náboženství: protestanti 45 %, římští katolíci 26 %

Nepochybně je to země superlativů a zajímavostí, neboť více než 70 % populace obývá osm největších měst, která leží, s výjimkou hlavního města Canberry, na pobřeží. Pro většinu Evropanů, a dokonce i Severoameričanů je nesnadné si uvědomit velikost a prázdnotu Austrálie.

Ani při popisu podnebí se nevyhneme superlativům. V centrální části panuje horké sucho a po celá léta tam nemusí spadnout ani kapka deště. Jiné roky však mohou přinést katastrofální průtrže mračen a rozsáhlé záplavy. Na severu a severovýchodě jsou takové záplavě běžné kdykoliv během léta – tedy v období mezi říjnem a květnem – Austrálie leží na jižní polokouli. Jen v relativně malé části oblasti podél jihovýchodní pobřeží jsou dešťové srážky normální a klima vlídnější. Jedním z důsledku přemíry slunce je nezáviděníhodný rekord ve výskytu rakoviny kůže.

Austrálie je rozdělena na Nový Jižní Wales, Jižní Austrálii, Queensland, Západní Austrálii a Viktorii, dále ještě na Severní území a ostrov Tasmánii. Hlavní město Canberra se rozkládá na svém vlastním území (Australian Capital Territory ACT). Největším městem je Sydney, za ním následuje Melbourne, Brisbane, Perth, Adelaide, Hobart a Darwin. Austrálie má rovněž několik zámořských území, mezi něž patří např. Velikonoční ostrovy, ostrov Norfolk a Australské antarktické území.

Hlavní zemědělské produkty a těžené suroviny: ovce, skot, prasata, pšenice, ječmen, oves, čirok, rýže, cukrová třtina, ovoce, zelenina, tabák, dřevo, uhlí, rudy železa, mědi, olova, cínu, manganu, zlata, diamanty, opály, bauxit, ropa a zemní plyn. Zdrojem energie je černé a hnědé uhlí, ropa a přírodní plyn a také hydroelektrárny. V Tasmánii se nachází 50 % veškerého australského potenciálu hydroelektráren, na kterých je tato část Austrálie zcela závislá. Rezervu pro případy dlouhodobějšího sucha mohou poskytnout agregáty na naftu.

Asi 50 % australských silnic jsou silnice s pevným povrchem. V tom je zahrnuto 16 000 km státních dálnic, které spojují hlavní města států mezi sebou a Severní území s hlavním městem Canberrou. Na kontinentě je asi 8,8 milionů aut a více než 1 milion nákladních aut a autobusů. V tak velké zemi, jako je Austrálie, je důležitá doprava letecká. Největší mezinárodní letiště je v Sydney, kde hlavní startovací dráha vybíhá do známého Botany Bay (v historii trestanecká kolonie v Novém Jižním Walesu). Izolované farmy mají svá vlastní letadla a přistávací plochy.

Za svou dobrou hospodářskou situaci vděčí Austrálie bohatým nerostným zdrojům a rovněž zemědělskému sektoru, který po většinu let produkuje velké množství potravin na export. Vytvořené bohatství je rozdělováno mezi relativně nízký počet obyvatel a umožňuje tak celkem bezstarostný životní styl. Blahobyt a svoboda však očividně minula jednu skupinu Australanů, a to domorodce, kteří obývali tuto zemi již přinejmenším 50 000 let, než se zde v roce 1788 usadili první Evropané.

Z geologického hlediska je Austrálie starou a stabilní pevninou zarovnanou činností větru a vody do té míry, že se dnes pouze 13 % její rozlohy nachází výše než 500 metrů. Hlavní horský pás, Velké předělové pohoří, lemuje celé východní pobřeží. Nejvyšší vrchol Mount Kosciusko dosahuje 2 228 m a zvedá se poblíž hranic Nového Jižního Walesu a Victorie. Je zároveň nejvyšší horou kontinentu.

Své kouzlo má i australské pobřeží, většinou lemované překrásnými písčitými plážemi a dlouhé téměř 37 000 km. Nejúchvatnější je však Velký bariérový útes, rozlehlý komplex korálových útesů, který se táhne v délce 2 000 km podél severovýchodního pobřeží. Je to největší korálový útes na světě, široký od 2 do 150 km.

Téměř do konce 20. století bylo australské obyvatelstvo poměrně homogenní, protože země měla značná omezení pro neevropské přistěhovalce. Našli bychom zde menší komunity z Řecka, Německa, Itálie i bývalé Jugoslávie.  Mnoho nových imigrantů přišlo zejména z Asie. Největší skupinu lidí, kteří nejsou bílé pleti, tvoří domorodci (angl. Aborigines = původní obyvatelé Austrálie). V zemi jich žije asi 200 000, což představuje zhruba 1,5 % veškerého obyvatelstva. I přes vládní politiku, která se snaží o jejich plnou integraci, zůstávají tito lidé na okraji společnosti, jsou chudí a často mívají nejpodřadnější a nejhůře placená zaměstnání. I přes nedávný příliv Asiatů je Austrálie stále ještě kulturně a materiálně součástí západního světa. Více než čtyři pětiny domácností vlastní dům a považuje automobil za nezbytnost. Většina australských měst má kulturní střediska s divadly, galeriemi a koncertními sály.

Přestože od počátku 90. let minulého století prochází Austrálie těžším obdobím, poznamenanými nezaměstnaností, poklesem poptávky po jejím zboží a oslabenou měnou, zůstává téměř ve všech směrech tou „šťastnou zemí“, kterou se ji v minulosti přezdívalo.